Provoz a údržba králíkárny

Provoz a údržba králíkárny

Po sestavení králíkárny podle návodu by jste měli stát před novotou vonícím chovatelským zařízením. Aby jste se těšily z dlouhé životnosti Vašeho díla je třeba užívat zařízení s následujícími doporučení.

Umístění:

pro králíkárnu najděte místo, které bude vyhovovat slunečním poměrům, dostatečným manipulačním prostorem před králíkárnou, zvažte obsluhu v dešti, směr nepříjemných severních větrů a také možné výhrady sousedů k umístění králíkárny v blízkosti jejich pozemku. Probereme si jednotlivé oblasti postupně s krátkým vysvětlením.
          Oslunění je pro králíka důležitým prvkem, avšak ne  nezbytným. Pokud bude do kotce svítit slunce 2 hodiny je to pro králíka ideální stav, zejména milují ranní nebo večerní slunce. Rozhodně je nežádoucí delší osvit jak 3 hodiny, na jižní stranu otočená králíkárna do které svítí celý den je zcela nevhodné a vede k úhynu králíků přehřátím. Vyjímkou je pokud máte králíkárnu umístěnu pod stínem stromů, které v létě stíní přímý sluneční svit. V zimě je slunce tak málo, že i se spadaným listím není problém takto králíkárnu situovat.
          Před králíkárnou si ponechejte alespoň 2,2 m volného prostoru. Je to důležité pro manipulaci s nářadím při vyklízení hnoje. Přistavené kolečka je třeba bezpečně obcházet, pamatujte , že otevřená dvířka do uličky ještě prostor zmenší, zejména když králíkárny jsou postaveny proti sobě.
          Obsluhu králíkárny budete provádět nejméně dvakrát denně za každého počasí, je velmi nepříjemné tuto činnost provádět na dešti v silném severním větru. Tomuto je třeba se vyhnout a vytvořit sestavením králíkáren spíše zákoutí, kde se budete cítit vy i králíci v bezpečí a komfortně. Do králíkárny za zimních větrů nesmí zafoukávat sníh, a nesmí se v nich tvořit vzduchové víry, v tomto případě použíjte zatemnění dvířek. Sněhovou pokrývku odstraňujte z dlouhé střechy pokud dosáhne více jak 15 cm.
          Myslete také na návštěvy přátel a běžný provoz kolem králíkáren , který nemusí souviset s chovem. Králíci jsou plaché zvířata, velmi jednoduše se dokážou vystresovat a pak budou po kotci doslova lítat velkou rychlostí a můžou se zranit. Králík musí již zdálky vidět , že se někdo přibližuje, nesmí se překvapit z blízké vzdálenosti, jinak musíte vždy o sobě dát vědět že přicházíte. Z toho důvodu umístěte králíkárnu tak, aby jste tuto činnost nemuseli vyžadovat po sousedovi, kterého vůbec nemusí zajímat váš koníček. Často je třeba také řešit, že soused nemá pochopení ani pro blízkou přítomnost králíkárny u jeho pozemku. Toto byl hlavní důvod proč jsme po letech , změnily odtok moči do strany, umístění králíkárny zadní stranou k sousedovi až k plotu přestává být problémem a vyřeší všechny zmíněné problémy. Navíc zadní strana je stále pohledová bez potečení od moči a nepotřebuje údržbu.
          Stabilitu králíkárny zajistěte podložením pod nohy betonovou dlaždicí, tak aby se nepropadala do měkkého podkladu. Nejvhodnější je prostor pod králíkárnou a manipulační prostor vybetonovat nebo vydláždit. Králíkárnu již není třeba dále jakkoliv stabilizovat, její hmotnost a systém zpevněných nohou dostatečně odolá i silným větrům.

Odvod moči a kydání hnoje.

          Moč bude odtékat z králíkárny po spádu podlahy odkapáváním do svodů moči. Pokud jste si zakoupily svody do každého patra, je třeba jednotlivé svody odstupňovat tak, že horní svod je nejvíce vystrčen a spodní je nejvíce zasunut. Kdyby tomu tak nebylo, odkapávající moč se bude na spodních svodech rozstřikovat po okolí  a králíkárně. Na zem umístěte kbelík pro odchytávání moči. Svoda jse dají podle návodu nasměrovat dozadu nebo dopředu, záleží z které strany vám kbelík nebude překážet. Moči z chovu není v žádném případě velké množství a vylévání 10L kbelíku bude jen několikrát do roka, vytahování kbelíku ze zadu nebude tedy časté a vpřední části nemusí překážet. Mezera, mezi podlahou a bočnicí je cca 8 mm vysoká, není třeba ji nijak často čistit a zprůchodňovat. Stačí 4x do roka ji při kydání hnoje zednickou lžící ne špachtlí pročistit směrem ven ke svodům. Budou tam usazené minerální látky které moč obsahuje. 
          Kydání hnoje je činnost, která je konstrukcí králíkárny velmi usnadněná, kotec při otevřených dvířkách nemá žádná zákoutí, z kterých by bylo těžké hnůj vykydat. Několika tahy hraběmi lze po hladké plastové podložce hnůj přetáhnout přes přední okraj těsnící lišty a za několik minut je kotec dokonale vyčištěn i od zbytků hnoje , nejlépe zednickou lžící. 

Podestýlka:

Králíkárna je konstrukčně připravena na chov na podestýlce ze slámy - nejlépe ječné, nebo méně kvalitního sena. Do čisté králíkárny dejte podestýlky tolik, aby byla zcela zakryta podlaha a k tomuto množství přidejte jednou tolik. Toto bude správná vrstva pro první podestýlku. Jakmile budete vidět, že podestýlka je ušlapaná, objevují se místa bez podestýlky nebo na povrchu jsou vidět ve větším množství králičí bobky je čas přidat další vrstvu, obvykle polovinu toho co jste dali poprvé. Takto postupujte v několika vrsvách. Po 14-ti dnech si naplánujte vykydání, aby jste jej provedli nejlépe do týdne. Nejdelší doba je tedy cca 20 dní, velmi záleží na množství králíků. V letním provozu a plném kotci interval úměrně zkracujte. Vrstva ušlapané podestýlky by neměla v zadní části převyšovat 7 cm. V předníčásti bývá hnoje méně. Není vhodné při běžném chovu podestýlku měnit často, jiný režim tvoří chovy čistokrevných výstavních zvířat, tam je zvyklost daleko častějšího vyklízení a zvířata jsou často chována ve vnitřních prostorech. Ve venkovních chovech králík podestýlku nutně potřebuje ve větší vrstvě, v zimě i v létě tvoří důležitou izolaci a prostor kotce pomáhá klimatizovat.

Množství králíků v kotci:

Na 1 m² podlahové plochy = 13 kg živé hmotnosti. Uvedený vztah je třeba vždy zohlednit na dobu po kterou budou králíci v prostoru pobývat. Pokud se bude jednat o chov na masnou produkci můžeme tento poměr použít s mírným překročením  v délce 1-2 měsíců.  Existuje několik vyjímek o kterých si nyní povíme. 
          Chovné samce je třeba umístit samostatně do kotců velikosti M,S a X. Je třeba posoudit velikost plemene, do kotce M již není možné umístit plemeno přesahující 4,5 kg. Z toho plyne , že existuje minimální velikost kotce s ohledem možnosti volného pohybu, minimální rozměr strany kotce pro dospělého králíka  je 55 cm a plocha min. 0,33 m².   Osvědčilo se sledovat samce při skoku, pokud nedokáže bez problémů oplodnit samici, je třeba mu poskytnout o stupeň větší kotec. Pro všechny obří plemena jsou určeny kotce X a Y. Chovné samice mimo reprodukční období je možné umístit do jednoho většího kotce po 2 až 4 jedincích, lze tak ušetřit čas při zimní obsluze a králíci lépe snˇáší chladné období. Může se ale stát , že se samice špatně navzájem snáší, ale většinou si na sebe po několika dnech zvyknou. Pokud po několika dnech nezavládne v kotci klid a samice se stále dráždí je třeba je rozdělit aby se nazranila. Samce v žádném případě nedáváme k sobě z různých vrhů, a po dosažení pohlavní zralosti je třeba samce rozdělit i když pochází z jednoho vrhu. Nepříbuzné samice před dosažením pohlavní zralosti ( 5- 7  měsíc ) se velmi dobře snáší. Pokud je třeba umístit samce do velkého kotce rozděleného přepážkou, umístěte ho na stranu v které je podlahy výše. Stelné samice umísťujeme do kotce ve kterém budou odchovávat mláďata nejpozději 14 dnů před vrhem. Manipulace v pozdějším období je riziková, nezkušená samice nemusí tento stres zvládnout. 

Údražba: 

Pokud dojde ke zničení některého dílu, je možné jej objednat a vyměnit. V objednávce uvádějte kód výrobku a popište nebo vyfotografujte poškozený díl. 
Králíkárna nevyžaduje zvláštní údržbu, jen pravidelně ( 2 x ročně ) je nutné promazat panty několika kapkami oleje. 
Pokud budete provádět povrchovou úpravu z vnější strany použíjte silnovrstvou lazuru na měkké dřevo.
Uvnitř kotce není vhodné aplikovat povrchovou úpravu - ponechejte v přírodním stavu. 

Materiály:    

Králíkárna musí vyhovovat králíkům s ohledem na jejich přirozené chování. Králík má rád stabilní teplotu. Kovové součásti jsou pro venkovní chovy nevhodné, velmi vedou teplo , tedy i zimu. Dvířka z hliníkových profilů jsou zcela nevhodné, králík se při olizování k nim přilepí a zraní se, pak nemůže žrát a může uhynout. Do králíkárny nepatří žádné kovové misky a příslušenství. Nejlépe je řešit konstrukci a příslušenství ze dřeva, pokud kov , tak jen ve formě drátu ( jesle , výplně dvířek ), nebo přírodní kameninové misky. Na kovech se také sráží vzdušná vlhkost a omrzají. Venkovní králíkárny se nezateplují, králíci pokud nejsou v průvadu velmi dobře snesou mráz, ale musí mít možnost se schoulit do rohu spíše v méně rozlehlých prostorách.  Naopak třeba slepice musí mít kurníky zateplené a velmi prostorné.